Až do roku 1488 historické prameny o jižním cípu Afriky mnoho neví. První zmínku přináší až Bartolomeo Diaz, portugalský mořeplavec, kterého osud, resp. mořské proudy, závaly až do oblasti dnešního Cape Townu. A snad jako by historie chybějící zmínky za téměř pět set let chtěla dohnat, neboť v následujících staletích se tu rozhodně nespí na vavřínech. Portugalci, Holanďané, Britové, o otěže vlády se mezi evropskými koloniálními mocnostmi vedou ne vždy úplně diplomatické debaty a to vše završí smutné období Apartheidu.
Dnes je Cape Town druhým nejlidnatějším městem Jižní Afriky. Na rozdíl od Johannesburgu si drží pověst bezpečnější destinace, kde není třeba v noci přejíždět křižovatky na červenou z obav před automatickým přepadením v případě zastavení.
Čtyři dny v Cape Townu: Plán x realita
Naše známá, Mignon, nás na letišti obdarovala knižními průvodci po městě a řadou osobních doporučení, co bychom určitě neměli opomenout. Výšlap na Lion´s Head a Table Mountain, kajaky v zálivu, botanická zahrada, trhy v centru města, hop on hop tour. Měli jsme za sebou 24 hodin letu, z toho 8 hodin bivakování v letištní tiché zóně, která díky hlášením opakujícím se každé dvě minuty moc tichou nebyla. Jediný pohled na mého přítele mi stačil, abych z jeho očí vyčetla jasný vzkaz: „Jsme na dovolené, žádných 30 tisíc zničujících kroků hned za první den jako v Neapoli.“ A tak jsme si udělali uvítací den hezky na pohodu a pokud nám ho něco kazilo, tak to byl jen silný vítr divokého cípu Afriky, který s námi lomcoval jako s hadrovými panenkami.
Tady je seznam míst, která jsme navštívili. Jejich návštěva pro nás rozhodně nebyla zklamáním.
Sea Point Promenade Walk
Řidič Uberu nás vysadil v přístavu v centru Cape Townu (V & A Waterfront). Je to takový potkávací hub pro místní i turisty. Odtud vyplouvají jachty na krátké plavby (doporučujeme plavbu při západu slunce, v případě štěstí i s delfíny), hraje tu živá hudba, najíst se můžete v jednom z mnoha gastronomických podniků. Když jsme se dosyta nabažili ruchu a lidí, vyrazili jsme pěšky zpátky do naší čtvrti Sea Poit. Moc pěkná promenade walk podél pobřeží zabere něco přes hodinu, o něco déle, pokud jako my zastavíte cestou na pivko.
Lion´s Head
Od prvního momentu, co jsem spatřila vrcholek Lion´s Head, mi nebylo úplně jasné, jak mám pro pána na tu špičku vylézt. Nemám cepín ani lana. Na rozdíl od mnoha jiných turistů, kteří se ráno stejně jako my vydali zdolat tuto skálu, jsme však disponovali pevnou obuví a dostatečnou zásobou tekutin a opalovacího krému. Vskutku, někteří se vydali na trek jako kdyby šli ráno pro croissant do nejbližší pekárny, a jak nám řekl ranger jdoucí kus cesty s námi: „Takové chování mi hlava nebere.“ Ranger vyleze nahoru několikrát za den a svou práci dělá už několik let. „Jestli se něco za poslední léta změnilo, pak je to určitě počet turistů, kteří na Lion´s Head denně zamíří.“ Dřív tu byl dle jeho slov mnohem větší klid.
Abychom ušetřili trochu sil a času (přeci jen jsme nechtěli šplhat nahoru v pravé poledne), nechali jsme se odvézt k hlavnímu parkovišti u začátku treku. Bylo kolem deváté hodiny ranní a na sluníčku už začínalo být jasné, že dnes bude tropický den. Až do momentu, kdy namísto kopcovitého terénu a fauny nastupují pouze a jen kameny, se jedná o jednoduchý a příjemný výšlap. Pokud však nejste jako já příznivci přímého horizontálního stoupání, kdy vám pomáhá ocelový žebřík nebo úchyty ve skále, dál pravděpodobněji nedojdete. Já to vzdala, protože mi bylo jasné, že mi takové nervy za výhled nahoře nestojí. Pěkné scenérie jsem ostatně viděla už této nadmořské výšky. Přítel má však dobrodružnější ducha, a tak zatímco já se klidným tempem vydala zpět na parkoviště, on se nebojácně vyšplhal až nahoru. Šplhalo se mu o to s větší chutí, když se těšil na zaslouženou odměnu na vrcholku skály. Chudák zjistil až nahoře, že banán a sušenky jsem si vesele odnesla v baťůžku já. Celý trek nám zabral zhruba 3h (od parkoviště nahoru a zpět).
Table Mountain – Stolová hora
Při pohledu na Stolovou horu je hned jasné, odkud se vzal její název. Rovný vrchol opravdu vypadá jako stůl, ke kterému jen usednout. Bílé mraky, jež se nad ním neustále převalují, tak místní označují za ubrus. Za takového prostření však není ze Stolové hory nejkrásnější výhled, a tak doporučuji zavítat nahoru raději v momentě, kdy číšníci ještě neprostřeli.
Ostatně, podobnou radu nám dala i Mignon. Když jsme oznámili, že druhý den po výšlapu na Lion´s Head máme v plánu navštívit město nebo záliv Camp´s Bay, zalomila rukama a označila nás za blázny. „Má být podle předpovědi krásně jasno, určitě běžte na Stolovou horu! Máte jen pár dní a kdo ví, zda byste napodruhé měli na počasí takové štěstí.“
Jinými slovy, jakékoliv jiné plány nejsou důležitější, než Stolová hora za pěkného dne. A tak jsme alespoň upustili od našeho původního nápadu vyšlápnout na vrchol po svých, a zařadili se jako řádní turisté do fronty na lanovku.
Stolová hora je starší než Himaláje a původní obyvatelé z kmene Hotentotů jí pojmenovali Hora, jež vystupuje z oceánu.
Nahoře jsme zvolili okružní trek po náhorní plošině a celý výlet nám zabral necelé 4 hodiny.
Camp´s Bay
Přiznám se, že tohle místo jsem měla na seznamu už od momentu, kdy se mi obrázek tohoto zálivu zjevil na pracovní ploše jako spouštěcí stránka Windows. Jaké bylo toho rána mé překvapení, když jsem zjistila, že takové půvabné místo se nachází v Cape Townu!
Camp´s Bay je deset minut jízdy autem z naší adresy v Sea Point. V odpoledních hodinách ve všední den zde není mnoho lidí (proto se pokud možno vyhněte návštěvě o víkendu) a je to ideální možnost pro zasloužený odpočinek. Bílý písek představuje příjemnou masáž pro unavené nožky a studené vlny Atlantického oceánu proces regenerace ještě umocní. Okraj pláže lemují vzrostlé stromy Železce ztepilého, mého drahého zélandského symbolu. Na jižní polokouli kvete tento strom během Vánoc. Červenými štětinkami je doslova obsypaný a na Novém Zélandu se mu proto přezdívá vánoční strom.
Uvolněné odpoledně zakončíme na koktejlu v jednom z místních podniků. Záliv se před námi rozprostírá jako na dlani a my nemáme, kam spěchat. Tak nějak si představuji nesnesitelnou lehkost bytí.
