„Podle bretaňské pověsti nás po smrti čeká od země k nebi cesta, na níž je devadesát devět hospod. V každé se musíme zastavit. Platí se dobrými skutky. Kdo nemá čím zaplatit, musí do pekla. Ale v půli cesty je zvlášť útulná hospůdka a tam se každou sobotu večer zastaví sám Pán Bůh. A ten se rozhlédne, a ty, kdo nejsou příliš opilí, vezme s sebou do ráje.“
František Kožík, Bretaň – dcera oceánu