Austrálie byla bezpochyby zemí, kterou jsem chtěla cestou z Nového Zélandu navštívit. Protože se však můj pobyt na Zélandu protáhl, Austrálie byla nakonec příjemnou pauzou, po které jsem se vrátila do země Aotearoa.
Byl to velmi zvláštní pocit a je to jedna z nejvíce utkvělých vzpomínek na Austrálii. Když jsem seděla v letadle, které se nevracelo směrem do Evropy nebo dál do Asie, ale zpátky na Zéland.
Moje cesta v Austrálii začala v Sydney, odkud jsem se přesunula za známými do Byron Bay. Byron Bay je láska. První město, kde jsem skutečně po hlavní třídě chodila bosky, jako pravá Australanka, a město, pro které je slovo pohoda druhým jménem.
Z Byron Bay je to kousek do trochu živějšího Gold Coast. Odsud mě červený autobus společnosti Greyhound odvezl do Noosy, kde mě čekala další woofing zkušenosti. Tedy ne v Noose, ale ještě hodinku a půl jízdy autem v malé vesničce Bauple.
Pokud byste hledali prvotřídní autentickou australskou vesnickou zkušenost, vyražte do Bauple. Ve vesničce s necelými sedmi sty obyvateli, kterou obepínají pole cukrové řepy, jako by se zastavil čas. Byť to byla ve finále trochu podivná woofing zkušenost (ale o tom a woofingu obecně zase jindy), na Bauple ráda vzpomínám. Tam, kdesi v polích státu Queensland, jsem do noci u ohně pouštěla Martu Kubišovou a její Hey Jude v češtině.